Fanfikce ze světa Harryho Pottera od Annyi Liddle!
Zařazování a nová kolej.
Ohromeně jsem stála, než mě vyrušil hromový hlas. „Prváci, prváci za mnou!" S úsměvem jsem se otočila a pohlédla vzhůru na Hagrida.
„Hagride!" vypískla jsem šťastně a šla ho obejmout. „Lily, úplně sem zapomněl, že tu budeš študovat." Řekl Hagrid a objal mě tak pevně, až mi málem rozdrtil žebra.
Pustil mě a zamával lucernou. „ Prváci jdeme a pozor na cestu."
Když jsme přepluli jezero, stáli jsme před obrovskou vstupní bránou. Hagrid zvedl svou obrovskou pěst a třikrát zabušil na dveře. Dveře se se skřípotem otevřely.
Ve vstupní síni stála vysoká a přísná žena. Na sobě měla smaragdově zelený hábit a rty měla semknuté do tvrdé linky. Nadechla se a začala svůj každoroční proslov.
„Vítejte v Bradavicích. Než začne hostina na začátek školního roku, každého z Vás zařadíme do jedné z kolejí. Jmenují se Nebelvír, Mrzimor, Havraspár a Zmijozel. Každá z nich má velice slavnou historii a z každé vyšli vynikající kouzelníci nebo čarodějky. Kolej, do které budete zařazeni, bude něco jako vaše rodina. Za každý úspěch dostanete body, ale pokud porušíte školní řád, vaše kolej o body přijde."
Konečně profesorka otevřela dveře, prváci se nahrnuli dovnitř a já je v těsném závěsu ladně následovala.
Když jsme vešli dovnitř, zraky všech přítomných se obrátily k mojí osobě, protože nebylo zvykem, aby do školy přišla osoba starší 11-ti let.
Když zůstali stát prváci, tak jsem zastavila také. Stáli jsme před profesorským stolem a na stoličce ležel velmi starý a špinavý Moudrý klobouk.
Klobouk sebou začal škubat a začal zpívat.
Po písni profesorka rozevřela dlouhý svitek pergamenu a přečetla první jméno. K jejímu zděšení to bylo hned to mé.
„Lily Potter!“
Vyšla jsem schody a sedla si na stoličku.
Profesorka mi na hlavu položila klobouk a bylo ticho, než se mi ozval v hlavě hlas.
„Hmm, další Potter. Čekal jsem, kdy se tu objevíš... Jsi jako tvá matka. Odvážná, tvrdohlavá, ale jsi více sebevědomá a cílevědomá... je to jasné... ZMIJOZEL!“
Chvilku bylo ohromené ticho, ale pak se ozval hromový potlesk. S úsměvem jsem se zvedla a zamířila ke Zmijozelskému stolu. Sedla jsem si a podívala se nejdřív na Harryho. Měl překvapený, i trochu bolestný výraz. Sotva skončilo zařazování a byl konec hostiny, měl Brumbál další proslov, který jsem nevnímala. Zbystřila jsem až když řekl, že se letos Bradavice účastní turnaje tří kouzelníků. Prý přijedou i chlapci z Kruvalu a dívky z Krásnohůlek. Těšila jsem se, až své kamarádky zase uvidím.
„Prváci za mnou!" ozval se nějaký kluk.
Vstala jsem a následovala jsem ho společně asi se 14 prváky. Došli jsme do sklepení a prefekt řekl heslo „Čistá krev".
„Tohle je heslo, které si musíte zapamatovat, jinak se nedostanete na svou kolej. Dívčí ložnice jsou po schodech doprava, chlapci taktéž, ale doleva. Dobrou noc."
Chystala jsem se jít do ložnice, ale cestu mi zastoupil Draco Malfoy.
„Ale, ale, Potter ve Zmijozelu, tomu klobouku už hrabe. Ale to nevadí, znovu se ti představím, kotě. Jsem Draco Malfoy, princ Zmijozelské koleje," řekl ten tupec.
Začala jsem se smát a řekla jsem: „Lily Potter, princezna temnot a nejsem kotě." Vysekla jsem mu pukrle a obešla ho
Najednou mě chytil za zápěstí a otočil.
„Co si to dovoluješ!? Toho budeš litovat,“ řekl a přitáhl si mě blíž k sobě.
Vytáhla jsem hůlku a řekla mu: „Ne, ty toho budeš litovat." Vytrhla jsem se mu ze sevření a kouzlem mu přeměnila vlasy narůžovo a zdrhla do ložnice.
Převlékla jsem se a ulehla do postele. Závěsy jsem zatáhla a začarovala kouzlem proti vyrušení. Během 2 minut jsem usnula.